V září znovu balíme kopačky, hokejky, tenisové rakety, florbalky nebo gymnastické dresy. Řešíme rozvrh tréninků, nové vybavení, dopravu na kroužky a to, jak všechno skloubit se školou.
Ale napadá vás také, jak bude dítě svoji sportovní zátěž kompenzovat?
Sport je pro děti skvělý. Pomáhá rozvíjet sílu, koordinaci, vytrvalost, učí pravidelnosti a často přináší i přátelství a spoustu radosti. U dětí, které se jednomu sportu věnují pravidelně už od útlého věku, je ale dobré myslet také na to, že každý sport zatěžuje tělo trochu jiným způsobem.
A právě proto má své místo i vhodná kompenzace.
Fotbal od pěti let? Tělo si na pohyb vytváří návyky
Není dnes výjimkou, že děti začínají s fotbalem, hokejem, tenisem, gymnastikou nebo tancem už kolem pěti či šesti let. S přibývajícím věkem se často zvyšuje i počet tréninků a intenzita sportovní zátěže.
Každý sport přitom přirozeně rozvíjí určité pohybové schopnosti více než jiné.
Fotbalista například opakovaně kope dominantní nohou. Tenista používá raketu převážně jednou rukou a provádí stovky podobných rotačních pohybů. Florbalista tráví velkou část tréninku v mírném předklonu a s holí drženou stále stejným způsobem. Gymnastika zase klade vysoké nároky na mobilitu, stabilitu i opakované zvládání krajních rozsahů pohybu.
To samo o sobě neznamená, že je konkrétní sport pro dítě špatný.
Znamená to ale, že čím více času dítě tráví jednostranně zaměřeným sportem, tím větší smysl má doplnit jej pestrým pohybem.
Co je vlastně kompenzační cvičení?
Pod pojmem kompenzace si mnoho rodičů představí několik protahovacích cviků po tréninku.
Ve skutečnosti může být kompenzace mnohem širší.
Jejím cílem je doplnit pohyby a schopnosti, které hlavní sport dítěte dostatečně nerozvíjí, a naopak pomoci vyvážit oblasti, které jsou zatěžovány opakovaně.
Může jít například o:
- zlepšení mobility a rozsahu pohybu,
- posílení středu těla a stabilizačního systému,
- rozvoj síly v pohybech, které dítě při svém sportu běžně neprovádí,
- práci na koordinaci a rovnováze,
- zapojení obou stran těla,
- uvolnění přetěžovaných oblastí,
- nebo jednoduše o jiný, pestřejší typ pohybu.
Kompenzace tedy nemusí znamenat další náročnou hodinu cvičení navíc. U dětí je naopak velmi důležité, aby pohyb zůstal přirozený, pestrý a pokud možno také zábavný.
Nestačí pouze protahování
Jednou z častých představ je, že jednostrannou sportovní zátěž vyřeší několik minut strečinku.
Ne vždy je tomu tak.
Dítě může mít například dostatečnou pohyblivost, ale horší stabilitu trupu. Jiné může potřebovat zlepšit práci kyčelního kloubu, kotníku nebo lopatky. U dalšího dítěte může být důležitější posílení určitých svalových skupin než jejich další protahování.
Proto neexistuje jeden univerzální soubor kompenzačních cviků vhodný pro všechny malé sportovce.
Ideální kompenzace by měla vycházet z konkrétního sportu, věku dítěte, množství tréninků, jeho pohybových návyků i případných obtíží.
Kdy by měli rodiče zbystřit?
Děti často dokážou drobné obtíže dlouho přehlížet, zvlášť pokud je sport baví a nechtějí přijít o trénink nebo zápas.
Pozornost si zaslouží zejména situace, kdy se opakovaně objevuje:
- bolest kolen, pat, kotníků nebo zad,
- bolest třísel nebo kyčlí,
- obtíže vždy po určitém typu tréninku,
- výrazná ztuhlost nebo omezení pohybu,
- pocit, že dítě jednu stranu těla používá jinak než druhou,
- změna techniky běhu nebo pohybu,
- nebo dlouhodobější únava a nechuť k pohybu.
Bolest při sportu by neměla být automaticky považována za normální součást tréninku.
Zvláště pokud se opakuje, je vhodné hledat její příčinu, nikoli pouze čekat, zda sama zmizí.
Musí dítě k fyzioterapeutovi, i když ho nic nebolí?
Fyzioterapie nemusí být jen řešením akutního problému.
U dětí, které pravidelně sportují několikrát týdně, může být užitečné také preventivní zhodnocení pohybového aparátu.
Fyzioterapeut může při vyšetření sledovat například pohyblivost jednotlivých kloubů, stabilitu, koordinaci, práci středu těla, pohybové stereotypy nebo výraznější rozdíly mezi pravou a levou stranou.
Na základě toho může doporučit několik konkrétních cviků nebo pohybových aktivit, které budou dávat smysl právě pro dané dítě a jeho sport.
Nejde o to dítěti přidat další povinnost.
Cílem je pomoci mu vytvořit co nejlepší podmínky pro to, aby mohlo sportovat dlouhodobě, s radostí a bez zbytečného přetěžování.
Nejlepší kompenzací je často pestrost
U malých sportovců není nutné všechno převádět do přesně sestaveného tréninkového programu.
Velký význam má obyčejná pestrost pohybu.
Dítě, které hraje fotbal, může lézt, plavat, jezdit na kole, házet míčem, běhat v přírodě nebo si jen volně hrát na hřišti. Tenista nemusí ve volném čase znovu trénovat další tenis. A malá gymnastka nemusí mít každý pohyb zaměřený na ještě větší flexibilitu.
Dětské tělo se stále vyvíjí a právě různorodé pohybové zkušenosti mu mohou velmi prospět.
Čím více dítě sportuje, tím důležitější nemusí být přidávat další trénink. Často je důležitější zajistit dostatek regenerace a pestrého pohybu.
Začátek školního roku je ideální chvíle zamyslet se nad sportovní zátěží
Se začátkem září se mění nejen školní rozvrh, ale často také celý pohybový režim dítěte. Po volnějším létě mohou během několika týdnů přibýt dva, tři nebo i více organizovaných tréninků týdně.
Právě teď proto může být vhodná chvíle podívat se nejen na to, kolik sportu dítě absolvuje, ale také na to, jakým způsobem jeho tělo zatěžuje a zda má dostatek prostoru pro regeneraci a kompenzaci.
Pokud si nejste jistí, jaké kompenzační cvičení je pro vašeho malého sportovce vhodné, nebo se při sportu opakovaně objevují bolesti či jiné obtíže, rádi se na jeho pohyb podíváme společně.
V Rehabilitaci Rehasport můžeme zhodnotit pohybové stereotypy dítěte a doporučit vhodnou kompenzaci s ohledem na jeho věk, konkrétní sport i intenzitu tréninků.
Objednejte své dítě na fyzioterapeutické vyšetření zde: https://rehabilitace.rehasport.cz/rezervace/a zjistěte, co může jeho tělu pomoci zvládat sportovní zátěž lépe.