Technika Tissue Flossing

Tissue flossing je poměrně nová metoda, která má své využití nejen ve fyzioterapii, ale i ve sportu. Jedná se o techniku využívající elastickou gumovou pásku – flossband, vyrobenou z přírodního kaučuku, ke krátkodobé kompresi ošetřovaného segmentu, a jeho následnému uvolnění. Metoda se používá zejména ke zlepšení rozsahu pohybu, snížení bolesti, prevenci zranění, zlepšení svalové kontrakce a tím i rychlejší regeneraci. Působí také na zmírnění akutních i chronických bolestí. Využít se však dá i při léčbě lokálních akutních i chronických otoků vzniklých následkem úrazu (např. stav po distorzi kotníku) nebo pooperačních otoků na dolních a horních končetinách. Flossband můžeme aplikovat na svalové partie v oblasti končetin a částečně i trupu, dále pak na klouby a speciální technikou je možné ošetřovat i zhojené jizvy.

Princip metody a využití v terapii:

Flossing využívá tzv. „Sponge efect“, ten spočívá ve snížení průtoku krve a lymfy, ke kterému dochází během aplikace flossbandu. Po jeho sundání následuje návrat krve do tkáně a tím zlepšení jejího prokrvení, zvýšení nejen odtoku odpadních produktů látkové výměny, ale i okysličení a metabolismu. Tento zesílený krevní tok, který následuje po uvolnění komprese, může dle některých studií, také zvýšit svalovou sílu a účinnost svalové kontrakce. Aplikací flossbandu lze užít také k úlevě od bolesti. V tomto případě je využíván princip tzv. „vrátkové teorie bolesti“, kdy zvýšením tlakového podnětu flossbandem dochází k dráždění volných nervových zakončení a mechanoreceptorů a tím snížení vnímané bolesti.

Kombinací komprese a pohybu ovlivňuje flossing také měkké tkáně. Při aplikaci pásky spojené s pohybem dochází ke změně vztahu mezi fasciemi a nervosvalovým systémem. Tím se zlepšují kluzné plochy v podkožních tkáních, zejména v již zmiňovaných fasciích. Ve výsledku to umožňuje fascii, aby se více protáhla a stala se pohyblivější. Díky tomu tak dosahujeme celkového zlepšení funkce pohybového aparátu vzájemného uvolnění kůže, podkoží, fascií, svalů a šlach vůči sobě. S celkovým zlepšením funkce pohybového aparátu souvisí i rozsah pohybu. Aplikací flossbandu buď na kloub nebo měkké tkáně v jeho blízkosti, dochází ke zvýšení rozsahu pohybu příslušného kloubu.

Indikace a kontraindikace:

Indikacemi, tedy stavy, kde je vhodné využít flossband jsou zejména bolesti pohybového aparátu, kloubní instability, poškození vaziva či kloubů a opakované distorze. Dále bursitidy, úžinové syndromy nebo stavy po operacích. Kontraindikacemi techniky jsou otevřené rány a kožní onemocnění, dále zlomeniny, obstrukční cévní onemocnění (např. trombóza), záněty bakteriálního původu, arteriální okluzivní onemocnění, akutní artritida, maligní nádorové onemocnění, dekompenzovaný diabetes mellitus, chronický lymfedém III. stupně, užívání léků snižující srážlivost krve, Sudeckův syndrom, dekompenzovaná srdeční insuficience, poranění v místě aplikace a alergie na kaučuk, u které je možnost aplikace přes oděv.

V závěru nutno podotknout, že flossing je v celkové fyzioterapii doplňkovou metodou. Nejlepších výsledků tedy dosáhneme v kombinaci s vhodně zvolenou manuální terapií a fyzickou zátěží. Výhodou navíc je, že se jedná o metodu kterou si pacienti jednoduše sami osvojí. Proto se dá zahrnout v rámci autoterapie k ošetření pohybového aparátu kdykoliv je potřeba.